Moravský kras

Česká republika je zemí s mnoha přírodními krásami. Jednou z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších je Moravský kras severně od Brna. Jedná se o oblast s rozlohou asi 100 km čtverečních s četnými povrchovými i podzemními krasovými jevy. Jeskyně jsou tvořeny zkrasovatělými devonskými vápenci. Na celém území je v současnosti známo přes 1000 jeskyní, přístupné veřejnosti jsou však jen čtyři - Punkevní, Balcarka, Kateřinská a Sloupsko-šošůvské jeskyně.
Moravský kras je nejvýznamnější turistickou lokalitou Blanenska. Každoročně tuto oblast navštíví statisíce turistů, kteří jsou fascinováni nádhernou přírodou, obdivují propast Macochu a nádherné jeskyně.

Ráz zdejší krajiny je dán plošinami s množstvím závrtů, které oddělují hluboké kaňonovité žleby. Většina vod, která přitéká z nekrasové části Drahanské vrchoviny teče do vápencového podzemí, kde během dlouhého geologického vývoje vytvořila složité jeskynní labyrinty.
Severní část Moravského krasu je odvodňována říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi. Nachází se zde jeskynní systém Amatérské jeskyně, což je nejrozsáhlejší jeskynní systém ve střední Evropě - s navazujícími jeskyněmi měří téměř 35 km. Ve střední části Moravského krasu je hlavním jeskynním systémem 12 km dlouhé Rudické propadání - Býčí skála. Nejznámější jeskyní jižní části krasu je Ochozská jeskyně s délkou téměř 2 km.

Zdejší podmínky zaručují existenci ojedinělých rostlinných a živočišných společenstev. Nejznámější jsou netopýři, kterých zde bylo dosud zjištěno 21 druhů.
Rostou zde také jinde se nenacházející a kriticky ohrožené druhy rostlin. Lesy s převážně přirozenou druhovou skladbou kryjí téměř 60 % území.

Propast Macocha je největší propastí tohoto druhu ve střední Evropě. Je 138 m hluboká a na jejím dně je otevřené koryto podzemní říčky Punkvy, která také napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 30 metrů. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Pohledem do propasti se může potěšit každý návštěvník ze dvou vyhlídkových plošin - z Horního a Dolního můstku. Dostala jméno podle pověsti ze 17. století a vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť - zbytky zborceného stropu.

Punkevní jeskyně jsou nazvány podle podzemní říčky, která vede systémem vápencových jeskyní na místo, kde ústí do propasti Macocha. Je možno se po ní plavit s průvodcem na motorovém člunu. Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od severu a východu. Vody Punkvy se poprvé vynořují na povrchu na dně Macochy. Zde v Dolním jezírku znovu mizí do podzemí a protékají Punkevními jeskyněmi. Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní.

Punkevní jeskyně leží dva kilometry od Skalního Mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Vodní dómy mezi dnem Macochy a Pustým žlebem jsou výsledkem činnosti mocného proudu vody. Stropy i stěny chodeb jsou plny dutin, vírových jam, žlábku a rýh. Návštěvníci plují přes První, Druhé a Třetí jezero k nejkrásnější jeskyni Krasu - Pohádkovému dómu. Pohádkový dóm je společně s nezapomenutelnou plavbou Vodními dómy vrcholným zážitkem z prohlídky. Mohutné stalagmity, stalaktity a stalagnáty, záclony, kaskády, útvary ve tvaru průsvitných brček, mrkvovitých ztluštěnin s výrůstky všemožných tvarů, s hvězdicemi křivých stropních vláken a heliktitů zanechají na každém alespoň trochu vnímavém člověku mocný dojem.

Jeskyně Balcarka leží v severní části Moravského krasu v úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála - Vintoky. V úchvatném labyrintu chodeb je možno spatřit pestrobarevnou krápníkovou výzdobu.
K Balcarově skále se víže řada pověstí. Ve 20. letech 20. století začal okolí zkoumat ostrovský občan, zemědělec a poslanec Josef Šamalík. Dne 16. června 1923 se mu podařilo proniknout do první podzemní prostory. V roce 1924 pak objevil i další části Balcarky. Hned poté začal jeskyně upravovat a zpřístupňovat pro veřejnost. V dalších letech pokračoval za pomoci ostrovských občanů v průzkumech podzemí Balcarovy skály. Počátkem roku 1935 objevili překrásně zdobené prostory - dnešní Galerii a Přírodní chodbu. V 50. letech byla prohlídková trasa zrekonstruována a roku 2001 byl vybudován nový provozní areál s moderním vybavením a službami pro návštěvníky.

Kateřinská jeskyně zaujme především svými obrovskými dómy, které jsou největší v Moravském krasu. V nověji objevené části jeskyně se nachází nesmírně zajímavá krápníková výzdoba s obzvláště vysokými stalagmity. Nalézá se na začátku Suchého žlebu a je součástí staré výtokové jeskyně. Kateřinská jeskyně je také bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910.

Vchod do jeskyně tvoří gotický portál, jímž se návštěvníci dostanou do Hlavního dómu, největší prostory v Moravském krasu a zároveň největšího veřejnosti přístupného podzemního dómu v ČR, který má délku 97 m, šířku 44 m a výšku 20 m. Tento dóm vyniká výbornou akustikou a proto jsou zde občas pořádány různé koncerty.

Z Hlavního dómu trasa pokračuje do Nové jeskyně, kde se oko návštěvníkovo může pokochat barevně nasvíceným útvarem Čarodějnice a Bambusovým lesíkem tvořeným několik metrů vysokými hůlkovými stalagmity. K dalším zajímavým krápníkovým útvarům patří například Ovečky, Pagoda a Sintrový vodopád.

Sloupsko-šošůvské jeskyně se nacházejí na jižním okraji městečka Sloup v Sloupském údolí na počátku Suchého žlebu. Patří do systému Amatérských jeskyní. Jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech s výškovým rozdílem 70 m. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má vynikající akustiku a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby. Část jeskynních prostor slouží k léčbě dětí s astmatickými potížemi. Tento způsob léčby se nazývá speleoterapie. Součástí systému je jeskyně Kůlna známá svými archeologickými nálezy.

V řadě jeskyní jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandrtálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny, které vytvořili lovci koní a sobů přibližně před 11 000 - 13 000 lety.

Průzkumy jeskyní začaly roku 1723 prvním zaznamenaným sestupem Lazara Schoppera do propasti Macocha. V roce 1856 podnikl do propasti výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy Karel Absolon. V roce 1909 se jeho skupině podařilo proniknout Punkevními jeskyněmi do propasti Macocha z Pustého žlebu Suchou cestou. V roce 1914 byly suché části Punkevních jeskyní zpřístupněny. V letech 1920 - 1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě. Ve 30. letech byla objevena Vodní cesta, která vede z vývěru Punkvy přes vodní dómy do propasti. První část jeskyní byla zpřístupněna roku 1910, v roce 1933 byla zahájena vodní plavba.

V řadě jeskyní jsou zachovány doklady dávno vyhynulého života i vývoje lidské společnosti. V jeskyni Kůlna je doloženo nejstarší osídlení Moravského krasu člověkem neandrtálským z doby před 120 000 lety. Pozoruhodné jsou rovněž nálezy rytin koní a bizonů na koňských žebrech z jeskyně Pekárny, které vytvořili lovci koní a sobů přibližně před 11 000 - 13 000 lety.

Průzkumy jeskyní začaly roku 1723 prvním zaznamenaným sestupem Lazara Schoppera do propasti Macocha. V roce 1856 podnikl do propasti výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy Karel Absolon. V roce 1909 se jeho skupině podařilo proniknout Punkevními jeskyněmi do propasti Macocha z Pustého žlebu Suchou cestou. V roce 1914 byly suché části Punkevních jeskyní zpřístupněny. V letech 1920 - 1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě. Ve 30. letech byla objevena Vodní cesta, která vede z vývěru Punkvy přes vodní dómy do propasti. První část jeskyní byla zpřístupněna roku 1910, v roce 1933 byla zahájena vodní plavba.

V zájmu zachování takovéhoto jedinečného území s mimořádným přírodním bohatstvím byla oblast v roce 1956 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí. CHKO Moravský kras je druhá nejstarší chráněná krajinná oblast na našem území. Ochraňovat je zde třeba nejen krasové útvary, ale i flóru a faunu.

Do naprosté většiny jeskyní není vstup právě z důvodu ochrany přírody povolen. Pro zajištění ochrany jsou vchody opatřeny uzamykatelnými uzávěrami. Jeskyně a krasové jevy jsou chráněny podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon zakazuje jejich ničení a poškozování včetně jeskynních výplní. V jeskyních je rovněž zakázáno táboření a rozdělávání ohňů, což se ale v mnoha jeskynních portálech i v jiných částech Moravského krasu nedodržuje. Zákon rovněž chrání i paleontologické nálezy. Archeologické lokality jsou chráněny i podle zákona o památkové péči. Je třeba systematicky ochraňovat veškeré přírodní poklady, která se nacházejí na tomto území a zachovat je pro příští generace. Proto je nejdůležitějším úkolem výchova každého jedince, neboť uchování nenahraditelných hodnot je věcí každého z nás.

Pro turisty je zde určeno mnoho turistických značek a na více míst je naštěstí zakázán vjezd motorovým vozidlům. To platí například pro nejnavštěvovanější místa Moravského krasu, jakými jsou Pustý žleb a Suchý žleb. Na těchto místech je automobilový provoz nahrazen dopravou ekologickou - silničním vláčkem a kabinovou lanovkou.